|
|
Ultrastruktura chloroplastů smrku ztepilého - heterogenita v rámci jehlice.
Glanc, Natália ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kutík, Jaromír (oponent)
4 Abstrakt Temperátní lesy, které jsou dlouhodobým úložištěm uhlíku, reagují na zvyšující se koncentraci oxidu uhličitého (CO2) v ovzduší. Smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst.) je nejrozšířenějším jehličnatým stromem v lesích České republiky, proto jsem se ve své práci zaměřila na odpověď fotosyntetického aparátu této dřeviny na zvýšenou koncentraci CO2. Cílem práce bylo vyhodnotit, jak koncentrace CO2 ovlivňuje ultrastrukturu chloroplastů ve slunných a stinných jehlicích. Vliv koncentrace CO2 a ozářenosti byl sledován na poměrném zastoupení škrobu v chloroplastech mezofylových buněk jehlic. Dalším cílem práce bylo otestovat, zda chloroplasty z první vrstvy mezofylu jsou z hlediska kvantifikace škrobu reprezentativní pro celou jehlici. Pro výzkum byly použity 11 let staré stromy smrku ztepilého, které byly po dobu 6 let vystaveny atmosférické nebo zvýšené koncentraci CO2 v kultivačních sférách s automaticky ovládanými okny na Experimentálním stanovišti Bílý Kříž v Moravskoslezských Beskydech. V říjnu 2011 byly odebrány jehlice 1. ročníku ze stromů vystavených běžné atmosférické koncentraci (382-395ppm) a zvýšené koncentraci (700ppm) CO2. Z jehlic byly připraveny ultratenké řezy a mediánní řezy chloroplastů byly nasnímány pod transmisním elektronovým mikroskopem. Pro vyhodnocení poměrného zastoupení škrobu...
|
|
|
Anatomická analýza mezofylu stinného a slunného listu buku lesního pod vlivem zvýšené koncentrace CO2.
Horská, Jana ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Urban, Otmar (oponent)
Práce se zabývá vyhodnocením vlivu koncentrace CO2 a ozářenosti na vybrané anatomické parametry listu buku lesního, Fagus sylvatica L. Proces fotosyntézy je zásadně ovlivňován řadou vnějších faktorů, mezi nimi atmosférickou koncentrací CO2 a ozářeností a úzce souvisí s anatomickými parametry listu. Jedním z těchto důležitých anatomických parametrů ovlivňujících rychlost asimilace je vnitřní povrch listu, který představuje plochu mezofylu, na které dochází k výměně plynů. Experimentální materiál využitý v této práci byly listy z juvenilních stromů buku lesního zasazených v r. 2005 a rostoucích v aktuální koncentraci CO2 (390ppm, AC) a ve zvýšené koncentraci CO2 (700 ppm, EC) na experimentálním stanovišti Bílý Kříž v Beskydech Centra výzkumu globální změny AV ČR. Vyhodnoceny byly anatomické parametry slunných a stinných listů z obou ošetření CO2 odebrané ve dvou sezónách s odstupem tří let (2009 a 2012). Ke stanovení anatomických parametrů listu byly využity stereologické metody, které poskytují nevychýlený odhad měřených parametrů, především metoda fakír pro stanovení vnitřního povrchu listu. Na listech odebraných v roce 2009 byl účinek EC zaznamenán pouze ve snížení zastoupení mezibuněčných prostor v mezofylu. V roce 2012 způsobila EC u listů navýšení mocnosti palisádového parenchymu a trend...
|
|
|
Ultrastruktura chloroplastů smrku ztepilého - heterogenita v rámci jehlice.
Glanc, Natália ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kutík, Jaromír (oponent)
4 Abstrakt Temperátní lesy, které jsou dlouhodobým úložištěm uhlíku, reagují na zvyšující se koncentraci oxidu uhličitého (CO2) v ovzduší. Smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst.) je nejrozšířenějším jehličnatým stromem v lesích České republiky, proto jsem se ve své práci zaměřila na odpověď fotosyntetického aparátu této dřeviny na zvýšenou koncentraci CO2. Cílem práce bylo vyhodnotit, jak koncentrace CO2 ovlivňuje ultrastrukturu chloroplastů ve slunných a stinných jehlicích. Vliv koncentrace CO2 a ozářenosti byl sledován na poměrném zastoupení škrobu v chloroplastech mezofylových buněk jehlic. Dalším cílem práce bylo otestovat, zda chloroplasty z první vrstvy mezofylu jsou z hlediska kvantifikace škrobu reprezentativní pro celou jehlici. Pro výzkum byly použity 11 let staré stromy smrku ztepilého, které byly po dobu 6 let vystaveny atmosférické nebo zvýšené koncentraci CO2 v kultivačních sférách s automaticky ovládanými okny na Experimentálním stanovišti Bílý Kříž v Moravskoslezských Beskydech. V říjnu 2011 byly odebrány jehlice 1. ročníku ze stromů vystavených běžné atmosférické koncentraci (382-395ppm) a zvýšené koncentraci (700ppm) CO2. Z jehlic byly připraveny ultratenké řezy a mediánní řezy chloroplastů byly nasnímány pod transmisním elektronovým mikroskopem. Pro vyhodnocení poměrného zastoupení škrobu...
|
|
|
Anatomická analýza mezofylu stinného a slunného listu buku lesního pod vlivem zvýšené koncentrace CO2.
Horská, Jana ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Urban, Otmar (oponent)
Práce se zabývá vyhodnocením vlivu koncentrace CO2 a ozářenosti na vybrané anatomické parametry listu buku lesního, Fagus sylvatica L. Proces fotosyntézy je zásadně ovlivňován řadou vnějších faktorů, mezi nimi atmosférickou koncentrací CO2 a ozářeností a úzce souvisí s anatomickými parametry listu. Jedním z těchto důležitých anatomických parametrů ovlivňujících rychlost asimilace je vnitřní povrch listu, který představuje plochu mezofylu, na které dochází k výměně plynů. Experimentální materiál využitý v této práci byly listy z juvenilních stromů buku lesního zasazených v r. 2005 a rostoucích v aktuální koncentraci CO2 (390ppm, AC) a ve zvýšené koncentraci CO2 (700 ppm, EC) na experimentálním stanovišti Bílý Kříž v Beskydech Centra výzkumu globální změny AV ČR. Vyhodnoceny byly anatomické parametry slunných a stinných listů z obou ošetření CO2 odebrané ve dvou sezónách s odstupem tří let (2009 a 2012). Ke stanovení anatomických parametrů listu byly využity stereologické metody, které poskytují nevychýlený odhad měřených parametrů, především metoda fakír pro stanovení vnitřního povrchu listu. Na listech odebraných v roce 2009 byl účinek EC zaznamenán pouze ve snížení zastoupení mezibuněčných prostor v mezofylu. V roce 2012 způsobila EC u listů navýšení mocnosti palisádového parenchymu a trend...
|
|
|
Vodivost mezofylu pro CO2 a její závislost na anatomii listu a podmínkách prostředí.
Malcová, Kateřina ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Nátr, Lubomír (oponent)
Difuzní cesta CO2 z atmosféry obklopující list do stromatu chloroplastů se skládá z několika částí, z nichž každá klade jeho pohybu určitý odpor. Difuzi CO2 z podprůduchových dutin do stromatu limituje vodivost mezofylu (gm), která zahrnuje pohyb v plynné, kapalné a lipidické fázi. Vodivost mezofylu je ovlivňována faktory vnitřními (např. anatomie, stáří listu) i vnějšími (např. ozářenost, teplota). Vnitřní faktory působí spíše dlouhodobé změny gm, kdežto faktory vnější se podílí na změnách rychlých. Za tyto rychlé změny jsou pravděpodobně zodpovědné akvaporiny. gm významně ovlivňuje rychlost čisté fotosyntézy, téměř stejnou měrou jako vodivost stomatární. Limitace fotosyntézy daná vodivostí mezofylu není pevná, ale liší se mezi druhy a funkčními skupinami rostlin. To může vést v důsledku zvyšující se koncentrace CO2 v atmosféře ke zvýšení kompetiční zdatnosti některých druhů.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace CO2 a ozářenosti na kvantitativní parametry mezofylových buněk smrku ztepilého
Kubínová, Zuzana ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Radochová, Barbora (oponent)
KUBÍNOVÁ, Zuzana. Vliv zvýšené koncentrace CO2 a ozářenosti na kvantitativní parametry mezofylových buněk smrku ztepilého. Praha, 2010. 74 s. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Abstrakt Cílem práce bylo zvolit a upravit metodiku pro počítání částic v prostoru, aby byla použitelná pro nevychýlený odhad počtu chloroplastů v mezofylových buňkách jehlic. Pro počítání chloroplastů byla poprvé použita metoda disektoru, která umožňuje nevychýlený odhad počtu chloroplastů na objem jehlice z preparátů čerstvých řezů jehlicemi nasnímaných konfokálním mikroskopem bez nutnosti složité přípravy preparátů. Dalším cílem bylo porovnat vybrané fotosyntetické a anatomické charakteristiky ve slunných a stinných jehlicích smrku ztepilého pěstovaného dlouhodobě pod vlivem různé koncentrace CO2 v atmosféře. Stromy byly pěstovány v kultivačních sférách na experimentálním ekologickém pracovišti Ústavu systémové biologie a ekologie Akademie věd České republiky, v.v.i. na Bílém Kříži v Moravskoslezských Beskydech po dobu osmi let v současné atmosférické koncentraci CO2 (v době experimentu stoupající od 357 až po 370 µmol CO2 ∙ mol-1 ) a ve zvýšené koncentraci CO2 (700 µmol ∙ mol-1 ). Z korun stromů byly odebrány slunné jehlice ze třetího přeslenu (ozářenost 1000-1200 µmol(fotonů) ∙ m-2 ∙ s-1 ) a...
|
host ::
RSS.